O konstelacích

Často se mě ptáte, jak a proč konstelace  fungují. Jak se to děje a co to znamená?

Asi těžko může někdo dát jednoznačnou odpověď. Ale mohu popsat, jak to vnímám já.

Konstelace se mi jeví jako možnost,jak vyrovnat energie a vyléčit pošramocené vztahy. Někdy však je možné jen otevřít a přijmout informace a podle nich jen reagovat.

Poslední dobou zjišťuji, že se dá konstelacemi i jen zjistit," jak se věci mají" , jak se cítí  věci, které používáme, nebo  jak se cítíme my, nebo naše okolí, pokud si to nechceme rozumem připustit.

V tom je právě problém.

Vše si totiž "dokážeme rozumem vysvětlit a rozumem i vykreslit".

Dalo by se říci, že rozum je hodný táta, který neustále měří, a hodnotí a cituje naše pocity, ale nemusí být vždy  "v obraze".

Neboli rozum nám káže a transformuje naše vnitřní pochody do škatulek, které jsou zaběhané a jasné a přehledné a srozumitelné pro něj i okolí.

Ale ne vždy to může být přesně to, co cítíme.

Můžeme třeba mít určitý vztah k jiné osobě, ale naše ego okamžitě hodnotí do jaké škatulky vztahů tento poměr zařadit a případně jestli tím, že o tomto člověku takto smýšlíme, neubližujeme jemu, okolí, případně sobě. Z této množiny informací vytvoří náš rozum okamžitě postoj k dané osobě.

Ale naše duše zjednodušeně cítí a vyzařuje něco, co se tak jednoduše zařadit nedá.

A tak někdy zacházíme se svým já někam, kam ani nechceme.

Příklad.

Po několika letech sousedství, cítíme, že nám dotyčná osoba není milá a zřejmě je neupřímná.

Prostě nám nesedí.

Naše duše přesně ví a cítí i to, co na smyslové rovině nezaregistrujeme.

Ovšem naše ego nás přesvědčí, že tento člověk nám  NIKDY nic neudělal, UŽ S NÍM DLOUHO SOUSEDÍME, minule se choval MILE, nikdy nic neukradl ani nás nepomluvil, a pokud by se nám to přece jen zdálo divné TAK SE STEJNĚ OD SOUSEDA ODSTĚHOVAT NEMŮŽEME - Takže vše dobré!

Naše duše však ví,i to , co oficielně nevíme /šestý smysl!/, možná zkušenost hodně starou a pro ego už zapomenutou, možná vzpomínku dávno zapadlou, možná energii neviditelnou, nepopsatelnou, 

Naše duše  nemá strachy CO BY, KDYBY.

Naše duše jasně vysílá signály NE! Ví své a nenechá si to okecat.

V konstelacích tedy promluví naše celé já a dozvíme se ty nejniternější pocity, které na povrchu ani neznáme.

Ten, kterého si vybereme za svého zástupce, nebo zástupce dané osoby nebo věci, je tedy oproštěn od ega a přijímá jen ty nejhlubší city.

Odhalí tedy ukryté nerovnováhy a myšlenky. Na základě těch se hledá v konstelacích protipól.Tedy cesta, která příjemné pocity posiluje a nepříjemné pocity transformuje, vyrovnává naplňuje oslabená místa.

Každý z nás máme svoji duši, a duši mají i naše orgány,zvířata,věci, země, místa a státy.

Každá tato bytost má pocity.

Každá tato bytost nám může něco sdělit, nebo nám může pomoci a nebo můžeme pomoci my jí.

Všichni se vyvíjíme, a vyvíjí se i tyto bytosti.

Chtějí poděkovat, odpustit, naplnit, uzavřít určitý úsek cesty.

Vždy je to vzájemná pomoc.

Tyto bytosti se účastní ,po svém, konstelací a čekají a čekají až na ně přijde řada a dojde k vyrovnání.

Tak jako my někdy čekáme  na příležitost, odpuštění,vysvětlení, nebo jen jediné slovo.

Někdy nemáme stání, dokud  se nám nějaká situace nevyjeví a nebo nám někdo něco nevypoví.

A tak je to i s našimi zástupci a zástupci jiných lidí, nebo věcí.

Konstelace jsou úžasná, i když stále nedoceněná záležitost.

Je to očistný proces nejen pro ty, kteří na ně přicházejí, ale i pro jejich okolí a prostředí ve kterém žijí a hlavně pro naši zemi a vesmír.

Pokud máme srdce otevřené a vnímáme v konstelacích jemné pročišťující energie, cítíme, jak  nás opadávají staré zasuté stesky, bolesti a trápení,ublížení, a křivdy, jak nás opouští otevřené smutné vzpomínky.

Odkládáme staré omezující vzorce chování a nahrazujeme je svojí svobodnou vůlí a posouváme se všichni po cestě do krajiny smíření a lásky.

Přijďte se podívat taky.

Jana