Pojďte si popovídat se svým tělem

"Jste líné a nedá se s vámi spolupracovat!" - ozvalo se při konstelacích v Nové Pace.

"Nejsme líné", odpověděl dvojhlas, "to jen náš pán s nám nedává dost pít".

"Pamatujem si, že jsme kdysi byly drženy na suchu a tak teď na sebe upozorňujem".

"Dostáváte dost pít!" odpověděl zase ten první hlas.

"No jo, ale co? Ovocné čaje - BRRRRRR!!!!!!" zavřískal jeden hlas z dvojhlasu "Zelený čaj - FUJ!" Zabrblal druhý hlas z dua.

"A co by se vám tak asi líbilo,no?" ozval se zase ten první snaživec, který se chtěl domoci bezproblémové  spolupráce ve svém týmu a zjevně nechtěl hrát hru těch dvou přechytralých vymýšlivců.

"S vámi se nedá spolupracovat!" ozval se odkudsi ze vzdálenějších míst další, dosud mlčící hlas. "Trochu klidu na práci, prosím, nemám už moc sil."

První hlas se zase nechal slyšet: "No jo, vodu, vodu, ale co já? " Samé špeky, samé rohlíčky a uzeninky a kdo tohle má zpracovat, to se nikdo neptá!", brblal si pod fousy ten první.

Účastníci konstelací se smáli, ale ve skutečnosti jim trochu šly oči kolem a to doslova.

Nechaly se totiž - ty oči  - slyšet, že na tohle se dívat nechtějí a zalehly a už s nima nebyla řeč.

Bodejť by ne?

První hlas patřil - játrům tedy v našem podání - jednomu játrovi .- tedy ženě, která představovala játra.

Dvojhlas patřil dvěma ženám představujícím ledviny a třetí, unavený hlas patřil slinivce - tedy zástupkyni slintavky /jak říká jedna moje známá/.

No, a pak zde byly ještě ty oči.

Slečna, co jí tyto orgány ve skutečnosti patří se nestačila divit.

A tak jsme se zeptali oněch nespokojenců, jakou si vlastně představují stravu, jaké vitamíny jim chybí a co vůbec potřebují k tomu aby plnili to, co mají.

Vitamíny i energii jsme dokázali dodat a společně tyto orgány zharmonizovat.

Strava a denní režim už je na slečně.

Přiznám se, že jsme se opět při těchto konstelcích hodně pobavili nad slovním vyjádřením a pocity našich neviditelných koleček v orloji, ale ve skutečnosti to k smíchu moc není, když si představíme, jakou paměť tyto kolečka mají a jak o nás vědí vše.

Ale na druhou stranu, proč si s nimi nepopovídat a nedat jim co jim patří, že?

Takto se opravdu dozvíte o sobě nejvíc a máte příležitost vše napravit.

Upozorňuji však, že po takovéto konstelaci je potřeba nechat tělu čas na odpočinek a připravit se na reakci.

Tam, kde je orgán, který se drží za pomyslné ručičky s jiným orgánem, unavený, nechá se občas zastupovat svým rodným kolegou nebo sousedem. Jakmile ho "nastartujem" musí se takdy odpovídajícně sehrát se svými kolegy.

Opět připomenu ,tu oblínbenou, jednu nohu kratší.

Tam, kde je tento handicap, víte, že si celé tělo zvykne a i když trochu protestuje tak při každém kroku každý dílek těla s nevyrovnaností počítá.

Pokud nohu prodloužíme na správnou velikost, věřím tomu, že v  prvních chvílích se ozývají i ty nejposlednější vzdálené kostičky v těle, než si zvyknou na rovnováhu a harmonii a uvědomí si, že nenesou zátěž i za jiné.

Reakce na tyto  konstelace může být velmi silná a očista tak řečeno "zgruntu".

Ale to vám řekne každý dobrý léčitel po jakémkoliv kvalitním léčení.

Proč to nezkusit?

Jen tak se dozvíte o sobě co nejvíc a takříkajíc zgruntu se opravit.

Jana