alternativní psychoterapie,vědma koučink, tarot

Rozhovor s Duší..

Je to jednoduché. Máme tatínka a maminku. Tatínek je rozumný a neustále nás ochraňuje, vše nám dokáže změřit, spočítat, dokáže nám i dobře vyhubovat, ale i uchlácholit. Čeká a je vždy připraven pomoci a nebo i odradit.

Dobrý otec nechává prostor pro správný růst, vývoj a tvořivost. Jen hlídá a usměrňuje případné výkyvy a radí když stojíme na křižovatce.

Pak je taky maminka a ta je tichá, ví co chce a jen tak v klidu si vede svou a určuje chod, kterým se rodina i s námi pohybuje.

A tak je to v nás.

Tatínek představuje ego a nezřídka bývá obrazem otce v naší rodině.

Maminka je duše, cit, intuice.

Když ty oba jsou  v souladu, jsme spokojení a dokážeme si vždy najít správné řešení a správnou cestu. Neboť duše si sebou nese závazek, plán a předsevzetí a také smlouvu s ostatními pomocníky na cestě.

Otec - tedy ego nám dokáže v tomto životě vše změřit, zabezpečit vše potřebné, určit nejlepší trasu,spočítat nejekonomičtější variantu.

Ale někdy je to neposeda a má přehnané strachy, nebo nás v zájmu ochrany silně ovlivňuje.

Můžeme mít třeba touhu splnit si nějaký vzdálený cíl - /duše už ví, že ji tam čeká něco, co ji má obohatit,co si už dopředu naplánovala/.

Hodné ego ale začne strašit. Vypočítá náklady, vypočítá možnosti ztrát, vypočítá všechny nesmyslné akce v naší minulosti a navíc přihodí statistiku nezdařených pokusů jiných známých na této cestě a v dané oblasti.

Jak to zařídit, aby se duše dohodla s egem a přesvědčila ho, že ví, že to pro ni bude v poho, když už to má předem v plánu?

Pokud je ego větší a silnější, nemá duše šanci se prosadit.

Pokud je ego menší, nemá duše nástroj jak vůbec cestu uskutečnit  a my se klepeme v koutku a nejsme schopni jít tam, kde cítíme štěstí. Ba nejsme schopni to štěstí ani tušit.

Co s tím?

Hledat vyrovnanost mezi duší, egem a taky srdcem.

Na to nám dobře slouží konstelace.

A také vést rozhovor s duší.

Tam je obsažené vše.

ŘÍKÁM, ŽE ROZHOVOR S DUŠÍ JE NEDĚLNÍ RÁNO.

Jistě!

Od pondělí do pátku chodíme do práce a tak hned po ránu nastupuje ego a vypočítá kolik minut ještě máme do odchodu a co musíme udělat aby.... a pak ještě.......případně nám ego ohlásí, že je zima a že takhle by to dál nešlo.!!!!!!!!

Ego totiž mluví slovy. Co slovy! přímo celými větami,centimetry, minutami, vzdálenostmi, nadávkami, jmény.

Ale pak si představte nedělní ráno.

Nemusíme ještě chvíli vstávat. a to je ta  pravá chvíle pro rozhovor s duší.

Duše mluví pocity.

Schválně!

Zkuste si to.

Je neděle a máte jít odpoledne na formální návštěvu k panu XY, který je ředitel vašeho známého.

a tak si bezmyšlenkovitě představíte tu návštěvu.

BRRR!

--

První pocit, který cítíte, je projev duše.

Pocit beze slov.

Jen letmý závan na čele a nebo v hrudi, zamračení nebo vzdechnutí.

Pak ale nastoupí ego a vypočítá, že je potřeba se s tímto člověkem kamarádit, a vždyť si můžeme vzít na sebe hezké oblečení a bude tam taky Jaruš...

a chlebíčky..... a možná přijde i kouzelník.....

a tak se zvedneme a umlčíme naši duši, a poslušně se jdeme prezentovat na večírek, neboť tatínek a ego mají vždycky pravdu.

No né?

Naučte se poslouchat svoji duši.Neboť né každý večírek je k našemu dobru,a naopak.

A pokud chcete opravdu vědět, co vaše duše chce říci, najděte si panenku  s velkýma očima a vyšlete k ní v myšlenkách dotaz.Oslovte jí jako svoji duši a poproste jí o odpověd Dívejte se pak do jejích očí,.Mějte pak chvíli strpení a odpověď ve formě pocitu přijde. V očích je vždy odpověď na vše.

------

A nebo častěji ležte jen tak v posteli a nechoďte do práce.......

 

Jana

 

Fotografie použita dle Creative Commons Kirt Edblom  © 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode