Vnitřní svoboda

Žijeme uprostřed lidí, věcí, vztahů, a nebo si myslíme, že žijeme někde na okraji a jen přihlížíme.Vztahy, lidi i věci v nás vyvolávají pocity, odezvy na svoji existenci,zatahují nás do svého bytí a jednoduše nás zatahují do svých osudů. Více či méně jsme herci divadelní hry světa. Začíná to už v dětství. pozorujeme vztahy v rodině a jsme jejich součástí nebo i středobodem.

Toho a toho máme rádi, ten a ten nás má rád, ten a ten nás trápí a kvůli tomuhle se trápíme my.

A to je právě to.

Někdy se snažíme vztahy napravit a někdy se snažíme i jen ustát emoce ostatních nebo jejich snahu nás vtahnout do děje, který nám ani nepřísluší sledovat.

Mnoho z nás se pak stává nedobrovolně a nebo i dobrovolně nositelem trápení jiných a podobně jako Atlas přebírá na svá bedra celou Zeměkouli, tak i my neseme trápení jiných a potažmo celého světa na svých ramenou.

Ano,

není možné cynicky stát opodál a nepodlehnout. To opravdu ani nechci.

Pochopila jsem však, že je v nás potřeba posílit vnitřní svobodu.

Učím své klienty v konstelacích ji vnímat a najit ji v sobě.

Ano,

stále jsme připraveni pomoci, potěšit slovem, podat pomocnou ruku ale za cenu, že v nás zůstává tiché klidné nezasažené místo, které nám poskytuje důvěrný svébytný chráněný ostrov klidu a bezpečí.

Mít vnitřní svobodu, znamená mít vnitřní harmonii a velkou sílu vyrovnat se s těžkostmi života nejen svými ale i druhých.

Jen vnitřně silní lidé dokáží poradit, pomoci, podpořit, ukázat cestu.

Představte si cibulku tulipánů.

Pokud je slupka pevná zůstává i pevná a velká vnitřní cibulka, vyroste krásná zdravá kytička. Pokud je však slupka vztahů a vnějšího světa silná na úkor cibulky, je výsledný květ oslabený.

Na náš zdravý vývoj a úspěch v našem životě, na našem zdravém sebevědomí a schopnosti jít rovně po vysněné cestě má velký vliv chování rodičů  v našem dětství.

Někdy se však stane, že rodiče to trochu nepochopí a udělaj si ze svého "milovaného" dítěte objekt fyzického, nebo citového vydírání, položku  Zisk ve své účetní rozvaze a nebo prostředníka svých bojových výpadů, přes které si léčí svoji vlastní nedospělost a slabost.

Malý človíček si pak nese šrámy na celý život.

Ano,

     od toho jsou konstelace.

Pomáhahají narovnat nejen pošramocená srdce, ale i pošramocené vztahy, porthaná pouta lásky.

Učíme se věřit, učíme se mít rádi, nebát se,být sebevědomí, milovat, napojovat se znovu na svůj rod a přijímat lásku od těch, kteří prostě jen nevěděli, neuměli, neměli správný MUSTR.

Ano,

     to pomáhá.

Ale ještě navíc a zvláště pro tyto případy je dobré uvědomit si, že to nejlepší v nás, co nám ukáže cestu, ochrání nás před nevyváženými vazbami, je VNITŘNÍ SVOBODA. Znamená neotřesitelnou harmonii, radost, lásku a nezávislost na nepřízni osudu, vztahů a nálad.

Pomůže nám nepodléhat ani v citovém či materiálním trápení.

Učí nás odolávat   depresím a hrátkám našeho ustrašeného Ega.

Vnitřní svoboda nám připomene vnitřní sílu a jednotu se svoji Duší.

A právě o to jde, neboť Duše ví........

Přeji vám do dnů příštích hodně lásky, radosti, a vnitřní svobody....

Jana